Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Extrakce aplikačních dat ze síťových protokolů
Januš, Filip ; Jeřábek, Kamil (oponent) ; Holkovič, Martin (vedoucí práce)
Tato práce si dává za cíl navrhnout a implementovat extraktor aplikačních dat ze zachycené komunikace. Teoretická část se zabývá jednotlivými síťovými protokoly, jejich chováním, definuje klíčové pojmy a seznamuje s~použitými nástroji. Druhá část práce se zaměřuje na návrh a implementaci extraktoru, návrh deklarativního jazyka pro popis protokolů.  V~tomto extraktoru jsou použity nástroje třetích stran pro analýzu jednotlivých paketů a rekonstrukci datových toků. Tyto nástroje jsou společně s~navrhovaným deklarativním jazykem používány z~důvodu požadavku na snadnou rozšířitelnost navrhovaného nástroje. Závěr práce je věnován funkcionálnímu a výkonnostnímu testování implementované aplikace.
Poloautomatická diagnostika síťových protokolů
Svoboda, Ondřej ; Ryšavý, Ondřej (oponent) ; Holkovič, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá poloautomatickou diagnostikou síťových protokolů. Řeší se zde, jak z příkladů komunikace sestavit obecný popis protokolů. Nejprve jsou představeny různé techniky odposlechu síťového provozu spolu s programy, které se často k odchytávání komunikace používají. Také budou popsány některé známé síťové protokoly se zaměřením na jejich komunikační zprávy.  V další části budou popsány již existující metody  získávání popisu z příkladů a definovány vlastnosti těchto metod. Následuje návrh architektury vyvíjeného nástroje společně s návrhem metod tvorby popisu protokolu. Další část se věnuje implementaci vytvářeného nástroje a na závěr je tento nástroj otestován a jsou s ním prováděny experimenty.
Anonymizace PCAP souborů
Navrátil, Petr ; Hynek, Jiří (oponent) ; Holkovič, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a implementací aplikace, která umožní anonymizaci síťové komunikace uložené ve formátu PCAP. Práce se zabývá jednotlivými vrstvami architektury TCP/IP, na jejíž vrstvách představuje významné identifikátory komunikujících stran. Pro potřeby anonymizace zmíněných identifikátorů a dalších citlivých údajů popisuje práce několik anonymizačních metod. Navržená a implementovaná aplikace užívá konzolového nástroje TShark pro převod formátu PCAP do formátu JSON, se kterým následně pracuje. Užití nástroje TShark odstraňuje nutnost ručně zpracovávat jednotlivé pakety a má kladný dopad, kvůli velkému množství podporovaných protokolů, na rozšířitelnost výsledné aplikace. Proces anonymizace je řízen anonymizační politikou, kterou je možné libovolně rozšiřovat o nové atributy či anonymizační metody.
Detekce síťových útoků pomocí nástroje Tshark
Dudek, Jindřich ; Ryšavý, Ondřej (oponent) ; Holkovič, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a implementací nástroje pro detekci síťových útoků ze zachycené síťové komunikace. K tomu využívá paketový analyzátor tshark, jehož význam spočívá v převedení vstupního souboru se zachycenou komunikací do textového formátu PDML, přičemž účelem této konverze je flexibilnější zpracování vstupních dat. Při návrhu nástroje je kladen důraz na jeho rozšiřitelnost o detekci nových síťových útoků a jejich snadnou integraci. Z tohoto důvodu je součástí práce také navržení komplexního deklarativního zápisu síťových útoků v serializačním formátu YAML. Ten umožňuje specifikovat klíčové vlastnosti síťových útoků a podmínky pro jejich detekci. Výsledný nástroj tedy funguje jako interpret navržených deklarativních zápisů, čímž je umožněna jeho rozšiřitelnost o nové typy útoků.
Anonymizace PCAP souborů
Navrátil, Petr ; Hynek, Jiří (oponent) ; Holkovič, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a implementací aplikace, která umožní anonymizaci síťové komunikace uložené ve formátu PCAP. Práce se zabývá jednotlivými vrstvami architektury TCP/IP, na jejíž vrstvách představuje významné identifikátory komunikujících stran. Pro potřeby anonymizace zmíněných identifikátorů a dalších citlivých údajů popisuje práce několik anonymizačních metod. Navržená a implementovaná aplikace užívá konzolového nástroje TShark pro převod formátu PCAP do formátu JSON, se kterým následně pracuje. Užití nástroje TShark odstraňuje nutnost ručně zpracovávat jednotlivé pakety a má kladný dopad, kvůli velkému množství podporovaných protokolů, na rozšířitelnost výsledné aplikace. Proces anonymizace je řízen anonymizační politikou, kterou je možné libovolně rozšiřovat o nové atributy či anonymizační metody.
Extrakce aplikačních dat ze síťových protokolů
Januš, Filip ; Jeřábek, Kamil (oponent) ; Holkovič, Martin (vedoucí práce)
Tato práce si dává za cíl navrhnout a implementovat extraktor aplikačních dat ze zachycené komunikace. Teoretická část se zabývá jednotlivými síťovými protokoly, jejich chováním, definuje klíčové pojmy a seznamuje s~použitými nástroji. Druhá část práce se zaměřuje na návrh a implementaci extraktoru, návrh deklarativního jazyka pro popis protokolů.  V~tomto extraktoru jsou použity nástroje třetích stran pro analýzu jednotlivých paketů a rekonstrukci datových toků. Tyto nástroje jsou společně s~navrhovaným deklarativním jazykem používány z~důvodu požadavku na snadnou rozšířitelnost navrhovaného nástroje. Závěr práce je věnován funkcionálnímu a výkonnostnímu testování implementované aplikace.
Detekce síťových útoků pomocí nástroje Tshark
Dudek, Jindřich ; Ryšavý, Ondřej (oponent) ; Holkovič, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem a implementací nástroje pro detekci síťových útoků ze zachycené síťové komunikace. K tomu využívá paketový analyzátor tshark, jehož význam spočívá v převedení vstupního souboru se zachycenou komunikací do textového formátu PDML, přičemž účelem této konverze je flexibilnější zpracování vstupních dat. Při návrhu nástroje je kladen důraz na jeho rozšiřitelnost o detekci nových síťových útoků a jejich snadnou integraci. Z tohoto důvodu je součástí práce také navržení komplexního deklarativního zápisu síťových útoků v serializačním formátu YAML. Ten umožňuje specifikovat klíčové vlastnosti síťových útoků a podmínky pro jejich detekci. Výsledný nástroj tedy funguje jako interpret navržených deklarativních zápisů, čímž je umožněna jeho rozšiřitelnost o nové typy útoků.
Poloautomatická diagnostika síťových protokolů
Svoboda, Ondřej ; Ryšavý, Ondřej (oponent) ; Holkovič, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá poloautomatickou diagnostikou síťových protokolů. Řeší se zde, jak z příkladů komunikace sestavit obecný popis protokolů. Nejprve jsou představeny různé techniky odposlechu síťového provozu spolu s programy, které se často k odchytávání komunikace používají. Také budou popsány některé známé síťové protokoly se zaměřením na jejich komunikační zprávy.  V další části budou popsány již existující metody  získávání popisu z příkladů a definovány vlastnosti těchto metod. Následuje návrh architektury vyvíjeného nástroje společně s návrhem metod tvorby popisu protokolu. Další část se věnuje implementaci vytvářeného nástroje a na závěr je tento nástroj otestován a jsou s ním prováděny experimenty.
Diagnostika interaktivní síťové komunikace
Adamčík, Lukáš ; Martínek, Tomáš (oponent) ; Žádník, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou výpadků a ztrát v interaktivní síťové komunikace. V úvodu je vysvětlena základní teorie komunikace sítí. Důležitou část práce tvoří analýza komunikace aplikací Vzdálená plocha, SJphone a webové hry Kulečník. Hlavním cílem je vytvořit nástroj pro detekci výpadků při komunikaci těchto aplikací. Výsledkem práce jsou testy vyhodnocující schopnost detekce výpadků při interaktivní síťové komunikaci.
Reprezentace obsahu síťového provozu v XML
Novák, Martin ; Ščuglík, František (oponent) ; Ráb, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá reprezentací zachyceného síťového provozu v XML a jejím uložením do databázového systému Oracle za použití XML schémat. V úvodu práce jsou vysvětleny základy počítačových sítí, správy sítě a síťových protokolů, které jsou zachycovány. Následují kapitoly věnované analyzátorům síťového provozu, formátu NetPDL používaného pro popis zachycené provozu, kapitola věnovaná základem relačních databázových systémů a základem databázového systému Oracle. V závěru jsou uvedeny kapitoly zabývající se vytvořenými XML schématy, implementací programu, použitými programovými prostředky a popisem používání programu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.